Úsměv to nesmí nikdy vzdát

Moje srdcovka, kam jste srdečně zváni -  blog Na konci dne a Úsměv to nesmí nikdy vzdát.

Nezapomněli jsme být fajn. Jen máme strach, že když se na někoho usmějeme jako první, ukážeme slabost. A je to naopak - kdo se umí usmát a úsměv vrátit, ukazuje svoji sílu.

...

Byla to dlouhá cesta. Ale nakonec jsem zvítězil. Snažili se mě s mojí malou rozdělit, ale já se nedal. Ne, ne, ne. Úsměv to nesmí nikdy vzdát.

Začalo to hned, sotva jsme vykoukli na svět. Pusa do podkovy, křik na celý kolo. Ovšem, na tom mi ještě nic zvláštního nepřišlo - novorozenec přeci musí hlasitě brečet, aby dal celýmu světu najevo, že je v pořádku. Podezření jsem začal mít až pozdějc. Třeba tehdy, když moje malá byla v mateřský školce v karnevalový masce kašpárka tím vůbec nejsmutnější kašpárek v celý historii karnevalových kašpárků. Nebo v čekárně u doktora, kdy jen seděla a seděla na židli, klátila nožkama a ani nezašeptala.

"Pojď se proběhnout." Anebo: "Umaž se od bláta." Příště zas: "Zasměj se nahlas." Hecoval jsem a hecoval, přemlouval a lákal, a když to už už vypadalo, že koutky mi jdou konečně nahoru, vždycky se něco stalo a pusa byla zpátky do podkovy. Tak jsem si konečně vyndal z uší pecky s mojí oblíbenou muzikou a začal si dávat pozor, co se to kolem nás děje.

"Nesmíš, nemůžeš, neumíš, nezvládneš to, ublížíš si, nechoď tam, nemluv. Nikdo na tebe není zvědavej, nebude se ti tam líbit, zkazíš to, nikoho nezajímá, co říkáš. Nikdo ti nepomůže." Poprvé v životě se mi chtělo brečet. A tak jsem byl malý, menší, ještě menší, nejmenší; až jsem se skoro ztratil. Chtěl jsem se zvednout a zařvat: " Haló, já jsem tady!", ale kladivo výchovný metody bušilo do kovadliny důvěřivý dětský duše dál a dál a přibíjelo na tvář mojí malé jednu podkovu za druhou.

Když už jsem pomalu nevěděl, jak horce umí hřát ten žlutej punťa tam nahoře na obloze anebo jak jemně umí pohladit vítr, a vypadalo to, že na mě moje malá úplně zapomněla, tak právě tehdy, v tu smutnou, osamělou, skoro už beznadějnou chvilku jsem to ucítil - zacukání koutku. Nejdřív pravýho, jen tak lehce, opatrně, pak i levýho, odvážnějc, silnějc, až jsem zase po dlouhejch tejdnech čekání uslyšel její smích. Náš smích!

Vykoukl jsem na svět, pár vteřin jsem si musel zakrejvat a mnout oči, jak jsem si odvyk´ dennímu světlu, ale rychle to přešlo a já se nedočkavě rozhlíd´ a hned jsem pochopil - moje malá odešla z domova, osamostatnila se, udělala se pro sebe a konečně se mohla svobodně nadechnout. A tím nás oba zachránila. Radost ze života byla celou tu dobu se mnou v ní, jen jsme nemohly ven.

A pak už mě nešlo zastavit.

"Mužeš, umíš, zkus to, zvládneš to, neublížíš si, jdi tam, povídej si, mluv. A poslouchej." Byl jsem všude, kde jsme se objevili. Doma, na ulici, v práci, v autobuse, v restauraci, dokonce i v tý velkým obloukem obcházený čekárně u doktora. A všude jsem nám otvíral dveře. A probouzel svoje příbuzný. Jasný, lidi kolem se nejdřív bránili, pochybovali, prohlíželi se, jestli na nich není něco směšnýho, pátrali po stopách bláznovství v dalším chování mé malé, protože sami málem dočista zapomněli, jak je fajn se smát a že úsměv nic nestojí a tolik dává. Až konečně uvěřili a přidali se k nám. Přitahoval jsem všechny, nejvíc ale staroušky a děti, které se na nás lepily jako vosy na bonbón. A odpuzoval nemoce. Protože, a nemusíte mi věřit, od tý doby, co si mě moje malá zase zavolala zpátky, nezastonala. A dneska už se tohle kouzlo snažíme předávat i jejím "dvěma malejm" :)

Ovšem, že přichází i těžší chvíle, někdy jsou i hodně na prd, ale já ´sem pořád tady, připravenej se kdykoli o svý místo na slunci porvat. A zvítězit. Vždyť víte - úsměv to nesmí nikdy vzdát.

O čem sním, když sním (11. prosince 2021)

Strom života - symbol nekonečného bytí a životní síly - 1. část (18. července 2021)

Puerto Mogan - Benátky Kanárských ostrovů (8. července 2021)

Láska prochází žaludkem v "Mercado de Vegueta" (7. července 2021)

Karibská atmosféra na Gran Canaria (6. července 2021)

Dobří holubi se vracejí (5. července 2021)

1. škola účesů anebo Rozčesejme Česko (8. června 2021)

Čelenky se vrací do módy (23. února 2021)

Něco o Gran Canaria - ostrově, kde jsou naše gumičky doma (28. ledna 2021)

Ze semínka eshop (5. prosince 2020)